25. Červen 2024

S československými letouny na druhém konci světa

V 50. letech se pod vedením společnosti Podnik zahraničního obchodu (PZO) OMNIPOL uskutečnila slavná cesta po Latinské Americe, která dříve ani potom neměla obdoby. Představeny při ní byly tamnímu publiku tehdejší chlouby československého leteckého průmyslu. I s odstupem řady desetiletí jde o jedinečnou akci, která v dalekých končinách zvýšila povědomí o naší zemi i schopnostech. Během jejího půlročního trvání nebyla nouze o zajímavá setkání, ale i nervy drásající situace jak na zemi, tak ve vzduchu ať již šlo o dramatické přelety Kordiller či tragickou havárii v São Paulu, která si vyžádala život jednoho z pilotů.

Padesátá léta byla obdobím velkého rozvoje československého leteckého průmyslu, kdy se zrodilo několik významných typů letadel: například letouny L-60 Brigadýr, L-40 Meta Sokol, aerotaxi L-200 Morava, větroň L-13 Blaník, ale i vrtulník HC-2.

Export letecké techniky tehdy zajišťoval podnik OMNIPOL, který měl od roku 1953 na starosti veškerý vývoz a dovoz letadel, ale i sportovních zbraní. Společnost se proto účastnila mnoha mezinárodních výstav a veletrhů, kde prezentovala vyspělost československého průmyslu.

Legendární cesta po vzoru Zikmunda a Hanzelky

Letouny OMNIPOL předváděl nejen ve Francii nebo Itálii, ale také v jižní Africe a v Latinské Americe. Šestiměsíční cesta po Jižní Americe, která trvala od ledna do června 1959, se stala jednou z nejvýznamnějších akcí v historii společnosti. Tato marketingová výprava svým dosahem v mnohém připomínala legendární cestu Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda, kteří o deset let dříve propagovali československé vozy Tatra v Africe a Americe.

Přípravy na tuto velkolepou akci byly rozsáhlé, zahrnovaly zajištění víz, vypracování analýzy tamního trhu a detailní plánování trasy. Ta nakonec zavedla piloty, mechaniky a zástupce OMNIPOLu do Argentiny, Chile, Brazílie a Uruguaye.

Významnou osobností týmu byl tehdejší zaměstnanec a později generální ředitel OMNIPOLu Luděk Skočdopole, který celou výpravu fotograficky dokumentoval a své vzpomínky uchoval v pamětním albu. „Bylo mi tehdy 29 let, byli jsme mladí a odvážní,“ vzpomíná dnes s úsměvem ve svých 94 letech.

K prezentaci byly vybrány letouny L-60 Brigadýr, L-40 Meta Sokol a Z-226 Trener, za jejichž řízení usedli zkušení piloti Josef Krejza (Z-226), Miroslav Křemen (L-60) a Miloš Kočíř (L-40). Součástí delegace byl i již zmíněný šéf výpravy Luděk Skočdopole, dále pak mechanici Antonín Svatoš a Jaroslav Spálený a technický vedoucí Miroslav Kuba.

A jak se záhy ukázalo, československé stroje sklízely úspěchy ve všech zemích, kde se objevily. Jen na předvádění v Brazílii se přišlo podívat až 50 tisíc lidí. „Bylo to velmi zajímavé i poučné, když uvážíme, že tehdy nebylo vůbec snadné dostat se do Jižní Ameriky,“ říká Luděk Skočdopole.

Jako první Čechoslováci přeletěli Kordillery

Tato akce se do historie zapsala nejen svým rozsahem, ale i tím, že piloti tří letounů jako první z Československa přelétli vysoké pohoří Kordillery, oddělující Argentinu a Chile.

Cesta však nebyla bez problémů – skupina se musela vypořádat s demonstracemi, záplavami i dalšími komplikacemi. Bohužel ji postihla i tragická havárie Josefa Krejzy, který zahynul při akrobatickém vystoupení v São Paulu. Podrobnosti o této události, včetně protokolu o nehodě, vám přineseme v jednom z dalších dílů tohoto seriálu.

Informace o této cestě jsme čerpali z dnešního vyprávění vedoucího výpravy Luďka Skočdopole – z jeho pamětní kroniky, dochovaných fotografií, novinových článků a dalších dokumentů –i z pamětí již zesnulého pilota Miroslava Křemena, které vydal v knižní publikaci s názvem Cesty života leteckého.

Připojte se k nám na cestě plné dobrodružství, úspěchů i nečekaných zvratů. Zažijte s námi příběh, který zanechal nesmazatelnou stopu v dějinách československého letectví.